english
 

ALEŠ VALENTA SE PRO MAGAZÍN SPORT PTÁ… Markéty MOKROŠOVÉ, basketbalistky


18.4.2008 - Magazín Sport

JSEM KNEDLÍKOVÝ dieťák

Hrála jsi někdy basket proti chlapům stejné věkové kategorie? Jaké to bylo?
„Když jsem hrála za dorost ve Žďáru nad Sázavou, byly jsme výjimečné družstvo, za
celou sezonu jsme neměly porážku. S holkama jsme vyhrávaly o sto bodů, jednou to bylo v Itálii 208:6, takže jsme hrávaly i proti dorostencům. Báli se na nás sáhnout, ale byli rychlejší, měli větší výskok, jako příprava to bylo výborný.“

A co teď? Nezahrály byste si proti chlapům?
„I teď hrajeme v přípravě s mladšími dorostenci USK Praha, vyhráváme o dvacet, třicet
bodů. Ze začátku to bylo opatrné, teď už do nás jdou. Ani my si nenecháme nic líbit.“

Máš přítele? Co dělá?
„Trénuje basket. Mě ale ne, to bychom spolu asi dlouho nebyli.(směje se) Vede béčko žen a starší dorostenky. Na červen plánujeme svatbu, bude u vody v lese. Snad nám vyjde počasí.“

Mluví ti do basketu?
„Ani moc ne, já sama moc dobře vím, když udělám chybu. Spíš se mě ptá, co by měl s holkama trénovat, jak jsme to dělaly my v dorostu.“

Co váš trenér? Křičí na vás, nebo je klidnější?
„Nekřičí. Já byla zvyklá spíš na řvouny, ale vyhovovalo by mi něco mezi. Když trénink nestojí za nic, je potřeba, aby trenér zařval, abychom se pohnuly, probudily.“

Kolikrát jsi se radovala ze zlaté medaile?
„Tak ty mám jedině z dorostu a je jich docela dost, ale jak jsem vlezla do ženských, tak byl konec: jenom samý stříbrný a bronzový. S USK jsme věčně druhé. Teď se určitě zase utkáme s Brnem o titul. Radši bych jednou vyhrála a ostatní zápasy prohrála o padesát, než aby to byla vyrovnaná série bez jediného vítězství.“

Proč s nimi pořád prohráváte? Mají lepší fi nanční zázemí?
„To je taky důležitý faktor. Především tam ale mají hráčky, co spolu nastupují šest, sedm let. Základ jsou Češky a doplňují je cizinkami. My to děláme přesně obráceně. U nás se družstvo každý rok obměňuje, cizinky přijíždějí až v září a hned se začíná hrát…“

Co bys chtěla v basketu dosáhnout? Myslím na klubové úrovni, ne v reprezentaci.
„Jsem asi hrozná, mně se do ciziny nechce. Dodělávám školu, mám přítele, obden si volám s mámou…Takže bych si přála dostat se mezi osmičku nejlepších klubů v Eurolize.“

Jak jsi na tom se životosprávou?
„Před zápasem výborně, dám si rýži, těstoviny a kuřecí maso, jinak nic moc nedodržuju. Jím úplně všechno, třeba i tatarák, mám ráda knedlíky. Když přijedu domů, cpou mě vrchem spodem. Váhu si naště stí hlídat nemusím.“

Působíš na mě až příliš jemně na to, že jsi basketbalistka. Jsi nejkřehčí v týmu?
„Trenér mi říká dieťák. V dnešním silovém basketu je to nevýhoda, ale zase jsem rychlejší.“

Basket je kontaktní sport. Co si mezi sebou provádíte? Tahají tě za cop?
„Jedna cizinka, co hraje naši ligu, mně dala dvakrát pěstí do břicha. Ani jsem si s ní pak nepodala ruku. Byla jsem z toho v šoku, za celou kariéru jsem to nezažila. Držení za dres, škrábání, na to jsem zvyklá, ale pěstí do břicha?“

Stíháš ještě jiné sporty?
„V létě chodím na tenis, volejbal a golf, protože ho hraje přítel. Docela mě to baví, je to pohoda.“

Všechno jsou to bezkontaktní sporty. Asi proto je vyhledáváš, ne?
„Asi jo. V basketu máš zodpovědnost vůči ostatním, proto se uvolňuju tím, co záleží jenom na mně.“
 
  << zpět  
 
     
  FACEBOOK  
     
  Každý týden ti
přinášíme výběr
těch nejlepších
fotografií z Alešovy
GALERIE
 
 
© copyright 2008 Aleš Valenta