english
 

ALEŠ VALENTA SE PRO MAGAZÍN SPORT PTÁ… Milana HNILIČKY, Hokejového brankáře


2.5.2008 - Magazín Sport

JE NEJVYŠŠÍ ČAS skončit

Spousta hráčů se z reprezentace omlouvá, ať už mají jakékoli důvody. Co tebe pořád drží v národním týmu?
„Zatím jsem vždycky našel chuť hrát. Beru to trochu jako povinnost nebo závazek, díky nároďáku jsem vlastně udělal kariéru. Cítím ale, že tentokrát už je to naposledy.“

Proč myslíš, že ti, kdo mají volno a je o ně zájem, nejedou? Je to únavou?
„Asi cítí, že by nebyli prospěšní týmu, i když si třeba všichni ostatní myslí něco jiného.
Je to hodně osobní věc. Kluci, kteří se na to necítí, dělají podle mě jen dobře, že nejedou. Nutit se do něčeho, o čem nejsem přesvědčený, nemá cenu.“

Jakou motivaci máš ty? Chceš vyhrát mistrovství světa?
„Jasně že jo, jinak bych už nehrál. Měl jsem štěstí, že jsem byl v týmech, které byly hodně úspěšné, a dneska si dokazuju, že mi to ještě jde. Vždycky jsem rád reprezentoval, byl to můj dětském sen. Nezapomenu na to, jak jsme s klukama na sídlišti při šampionátu v roce 1985 na sebe křičeli z oken, kolik to hrajeme s Kanadou.
Celý sídliště to prožívalo a to ve mně zůstalo. Říkal jsem si, že bych v takovém týmu chtěl být.“

Myslíš si, že to dneska na sídlištích vypadá taky tak?
„Nevím, doba je úplně jiná, jsou jiná lákadla. Kluci, co se věnují hokeji, si určitě hrajou na své oblíbené hráče, chtějí do NHL. Já kdysi nevěděl o NHL nic, dostal jsem samolepku Gretzkého, slyšel jsem, že je to nejlepší hráč na světě, ale neuměl si představit, kde hraje a co to znamená.“

Jaké bude podle tebe mistrovství světa v Kanadě?
„Kanada bude šampionátem žít, organizace bude perfektní, Kdysi jsem tam odehrál mistrovství světa do dvaceti let a už tehdy to bylo super. Bude o nás skvěle postaráno, ale zároveň udělají všechno pro to, aby Kanada vyhrála.“

Co si pod tím mám představit?
„Třeba se půlka českého nároďáku zasekne před zápasem ve výtahu. (směje se) Necháme se překvapit… Na MS v Německu jsme se přesunovali z jednoho města do druhého a na letišti jsme extrémně dlouho čekali na autobus – druhý den nás čekal samozřejmě domácí tým. Jsou to drobnosti, ale můžou hrát roli.“

Je něco, co by tvé rozhodnutí už dál nereprezentovat zvrátilo?
„Asi ne, je nejvyšší čas, abych skončil, bude mi pětatřicet. Spousta kluků už to udělala přede mnou. Cítím se dobře, ale je načase obměnit generace.“

V lize máš taky jasno, co s tebou bude dál?
„Strašně rád bych vyhrál s Libercem ligu. Pak už bych klidně mohl říct, že jsem spokojený. To je můj cíl, po šampionátu se soustředím už jen na extraligu.“

Neznamenal tvůj odchod do Ruska to, že Liberec letos v extralize neuspěl?
„Přišel vynikající gólman Marek Pinc, v Liberci svou kvalitu potvrdil. Nemusel jsem si nic vyčítat. Výměny hráčů uprostřed sezony jsou dneska běžné. Je to o ekonomice, já to navíc bral jako poslední šanci poznat, jaké to je na Východě. Hrál jsem za mořem,
zkušenost z Ruska mi chyběla. Nepovedlo se to, jak bych chtěl, ale alespoň jsem si to zkusil.“

Jaké to v Ufě bylo?
„Je to jiný svět. Jiný hokej, jiné zázemí. Samá dlouhá soustředění na báze, v týdnu jsem spal jen dvakrát doma. Neumím si představit, že bych tam byl deset měsíců, čtyři stačily. Hráči jsou v Rusku ale moc šikovní. Kdyby měli v sobě víc disciplíny, málokdo by je porazil.“

Gólmani jsou taky šikovní?
„Já to měl zkreslené, ti dva, co byli u nás v týmu, jsou údajně nejlepší v celém Rusku. Většina týmů má stejně v bráně cizince.“
 
  << zpět  
 
     
  FACEBOOK  
     
  Každý týden ti
přinášíme výběr
těch nejlepších
fotografií z Alešovy
GALERIE
 
 
© copyright 2008 Aleš Valenta