english
 

ALEŠ VALENTA SE PRO MAGAZÍN SPORT PTÁ… Jana KOLLERA, fotbalisty


6.6.2008 - Magazín Sport

NEMÁM přemrštěné cíle

Co pro tebe po letech v národním týmu znamená reprezentovat?
„Je to stejný jako na začátku. Zní to jako fráze, ale pořád je to čest. Reprezentuju rád.“

Je reprezentace vstupní branou k zahraničnímu angažmá, nebo to tak ve fotbale
nefunguje?
„Když jsem v ní začínal, tak už jsem venku byl. Samozřejmě je to pořád o stupínek výš
než klubová kariéra.“

Dáváte si, vy hráči, na EURO ten nejvyšší cíl?
„Zase takhle vysoko nemyslíme. Jsme národ, který je spíš skromnější, třeba Němci už se vyhlásili mistry Evropy. My máme spíš ty postupný cíle. Postup ze skupiny, to by určitě nebyl neúspěch. Pak by se vidělo.“

Tvým osobním přáním by bylo co?
„Postup ze skupiny. Ani já nemám přemrštěný cíle, nechci dopředu vyhlašovat, že jedu vyhrát mistrovství Evropy. Samozřejmě bych ho vyhrát chtěl.“

To jsi mi sympatický. Já taky nemám rád ten americký styl…Ty jsi ovšem ohlásil v reprezentaci konec. Blíží se i konec tvé hráčské kariéry?
„Bude mi šestatřicet, nastal ten správnej čas. V klubu bych chtěl ještě tak rok, dva pokračovat.“

Končíš společně s panem Brücknerem. Koho by sis představoval na jeho místě?
„Ideální by byl Ivan Hašek, reálná jména zbyla asi jenom dvě – Petr Rada a Miroslav Beránek. Větší šance má Petr Rada, ten už v mužstvu působí.“

Máš nějakou vizi, co bys chtěl v budoucnu dělat? Ne že bys musel nutně něco dělat…
„Začínám o tom přemýšlet, zatím jsem k žádnému závěru nedospěl. Nechám to na dobu, až s kariérou skončím, a pak se po něčem porozhlédnu.“

Bavilo by tě trénovat? Mě ne, a tak se snažím, aby ze mě byl rozhodčí.
„Dovedu si to představit. Asi ne jako hlavní trenér ligového mužstva, ale začít od mládeže by mohlo být fajn. Pak by se vidělo, jestli bych se na to hodil.“

Co takhle dělat manažera?
„Tak to nevím, asi těžko. Umím si představit, že bych dělal pro nějakou manažerskou firmu, že bych třeba pro ni sledoval hráče.“

Vzpomeneš si vůbec na moment, když jsi poprvé přišel na velký stadion? Cítil jsi sílu publika? Spousta lidí mi říkala, že pro ně největším sportovním zážitkem byla návštěva fotbalu v Německu s desítkami tisíc diváků v ochozech…
„Pamatuju se na první ligový zápas v dresu Sparty, přišlo asi šest tisíc lidí, ale pro mě, kluka z vesnice, to bylo něco neuvěřitelnýho. V Německu jsem působil v klubu, který má jednu z nejvyšších návštěvností v Evropě, v Dortmundu chodilo na stadion 83 tisíc diváků. Když jsem tam poprvé vyběhl na trávník, byl jsem z toho úplně omráčenej. V takové atmosféře si nedovolíš nic vypustit, jde ti to samo.“

Řekni mi, proč se fotbalisti tak neradi vyjadřují k problémům?
„Asi hodně záleží na tom, o jaký problém jde.“

Třeba sparťani se se mnou nechtěli bavit o tom, proč nezískali titul. Anebo o Řepkovi, to je taky problém, ne?
„Zažil jsem, když byl vyloučenej v reprezentaci, ale to já byl v té době taky, tak bych ho nechtěl kritizovat. Ve fotbale často rozhodují maličkosti, takže ty jeho zkraty, to je velkej problém.“

Chtěl bys od některého fotbalisty převzít něco z jeho umění?
„Když jsem byl malej, líbil se mi Marco van Basten, ale dneska už to mám za sebou. Stačí mi, co umím. Já už se spíš připravuju na mimofotbalový život.“

Co je dosavadním vrcholem tvého života?
„Rodina a narození dcery. To je nade vše.“
 
  << zpět  
 
     
  FACEBOOK  
     
  Každý týden ti
přinášíme výběr
těch nejlepších
fotografií z Alešovy
GALERIE
 
 
© copyright 2008 Aleš Valenta